Every day is new beginning, take a deep breath and start again...

Last moments in London and goodbye to my dream city :-)

01.01.2015 19:33

Poslední momenty v Londýně byly nečekaně hezké :-) Potkala jsem nové přátelé, v práci byla dobrá nálada s blížícími se vánoci, i když byl busy time. Poslední týden jsem už pořádně ani nespala, pac jsem do posledního dne slíbila, ze zůstanu v práci a pomůžu a že také půjdu na vánoční večírek, který začínal v 1 hodinu v noci v nedeli po nedelní směně. A to jsem ráno v 11 am mela jet busem směr ČR, takže trochu fičák vám povím. Do toho jsem balila milion vecí na domě a vedela, ze me ještě ceká nákup vánočních dárku, takže trochu te hektičnosti bylo :-D Vse jsem ale zvládla dobře a uspesne sbalila muj mega lodni kufr :-D verce jsem slabila, co jsem mohla a co by se ji mohlo hodit jako polstare, povlečení, dekorace, drogerii, atd. proste vse co se hodi a co ja nemam šanci narvat do kufru. S ubytovací agenturou jsem byla domluvena, že klíče nechám v lednici, pač vše bylo vyřízeno po emailu. S pracovní agenturou v londyne jsem se rozloucila a agentura si me vyskrtla z databáze, ze odjizdim domu. S ceskou agenturou jsem sepsala kratky report o programu v Londýně, jak jsem byla spokojena. Účet v bance bylo tak snadné zavřít, že bych tomu ani nevěřila po tom, co bylo tezke ho otevrit. Z práce mi poslali formular P45, coz je něco jako zapoctovy list, který musím podepsat a originál poslat do británie. Ještě další dva formulare, na dane a vypocet podpory zde v cr. Takze ještě trocha toho papirovani. No více uvedu do infa na blogu, abyste kdypak mohli využít. Jinak poslední momenty v praci byly přijemne, uběhlo to prakticky necekane rychle, i když jsem mela pocit, ze cas neleti. Bylo fajn byt v praci ta zkusenejsi, co uz vi co a jak a co jak funguje. Ale to neznamena, ze si sef něco nenasel :-D ale tim, ze jsem koncila, tak se snaselo uz lepe :-D

Pro ty kdo si klade otázku, proc odjizdim tak brzy, proc nezustanu nebo dokonce někdo říká., ze to vzdávám, tak duvod meho odjezdu z londýna je prosty a jednoduchy. DOSTALA JSEM, CO JSEM CHTELA A SROVNALA SI HLAVE SVÉ ŽIVOTNÍ PLANY A PRIORITY. SPLNILA JSEM SI JEDEN Z MÝCH VELKÝCH SNŮ, ROZMLUVILA JSEM SE ANGLICKY A NASLA SPOUSTU SKVELYCH PRÁTEL A TED MUZU JIT ZASE DAL. Jednoho dne si clovek uvedomí, ze to co chtel uz dokázal a ze touzi si splnit další cile v zivote a tim ze uz je mi 27 let (coz není moc, ale není to ani malo), tak verte nebo ne, když uz zazijete praci na lepsi pozici, mate dokoncenou vysokou skolu, mate trochu te praxe a ted do toho mluvite ještě anglicky, to co jste vždy chteli, tak zatoužíte po kariere (pokud jste tedy aspon trochu jako ja) J Neríkam, že kazdý to má stejne. Mam svůj osobní životní seznam prání/plánů a ten si postupně plnim a jednim z nich byl prave londýn. Byl to krok prekonat strach a vyjet, byl to krok zbourat tu barieru a zacit mluvit v angličtině, byl to krok do neznama a celit novému. A to se stalo!Je jedno jestli zustanete 3 mesice nebo půl roku nebo dele. Je to ciste o vas a o vasich práních. Ja nejela driv z nejakých osobních duvodu a tak jsem to chtela stihnout ještě ted, když jest e nemam rodinu a deti třeba. A jsem stastna, ze se mi tato moznost naskytla a moje segra me nakopla, at jedu, ze je ten spravný cas. A za to jí OPRAVDU DEKUJU!!!!!! Kazdá zkušenost, at u zkratka ci dlouha ze zivota v zahranici je cenná!!! A nikdo nepochopi, co vse tam musite prozit a jak vas to zoceli, dokud si to sami nezkusite. Po jakékoliv době v zahraničí a poté po navratu domu pochopite, ze doma se toho vetsinou moc nezmeni, ale za to vy jste se posunuli o veliky kus a vase mysleni a rozum a rozhled budou jiné, protože jste se setkali s uplne jiným a mnohem vetsim svetem nez mate tady doma a prehodnotíte své priority v zivote a uvědomíte si spoustu věci a pomuze vam to jedine vyrazit kupredu a byt silnejsi nez ten kdo třeba tu odvahu nemel jet ven. Je logicke, ze když prijedete do cizi země, nebudete hned manažeři, ale budete levnou pracovní sílou, každý si vse musí zazit odpíky. Nejcasteji je práce v pohostinstvi a gastronomii, dle vasich zkusenosti. Avsak na srovnání priorit a rozmluveni v angličtině a setkaní s novými prateli to bohate staci. TAKZE POKUD TOUZITE JET A ZDRAVE SE BOJITE, JAKO JA TENKRAT, TAK RIKAM JEDTE!!!!!To ze ja byla jen

 Mesice neznamena, ze vy nemusite vydrzet dele. Pro me moje zkušenost znamena otevrene dvere do světa do budoucna. A ja mela vždy prani zit v zahranici se svou rodinou. A kdo říká, ze tomu tak nemuze byt. Nerikam, že jsem buhvi jaký odborník po  mesicich, jsou zkusenejsi nez jsem já. Ale kazdá taková zkušenost vas obohati, at uz trva tyden,  3 mesice nebo dele. Takze pokud nevite, co od zivota chcete a potrebujete si na to prijit sam nekde ve svete, tak vyjedte dokud je cas a aspon si to vyzkousejte. Nikdo vám nikdy nemuze rict nci spatneho, protože ten kdo by to řekl, tak je to jen ten, co to sam nikdy nezkusil a akorat poucuje. A NA TO NEZAPOMINEJTE! At uz jedete na erasmus, studijni pobyt nebo za praci na zkušenou jako ja, je to jen plus. Nikdo neříká, že to je procházka ružovým sadem, ale nikdy na to nezapomenete.

NO A TO JE ASI TEN DUVOD, PROC JSEM ZALOZILA TENHLE BLOG. Duvodem bylo se podelit o zážitky, informace, co jsem nasbírala. Protože když ja se rozhodovala, zda vyjedu, tak jsem procetla nespocetne blogu a stranek a prispevku od normálních lidi, co v londyne  zili.  Pokud nekdy budu mit moznost zase vyjet do zahranici třeba za praci nebo se rozhodnu vyjet na další zkusenou, tak rozhodne založím obdobny blog znova. Protože podle me je to nejlepší zpusob, jak pomoci sobe, když jste tam v cizi zemi sam a zaroven ostatnim, kteří se třeba při cteni tohoto blogu rozhoduji stejne jako ja před odjezdem a hledaji informace a zážitky, co by podpořilo  jejich rozhodnuti.

Tak asi takhle končí má zkušená v Londyně, kam se velmi rada znovu vratim za prateli a na výlet a nebo kdo ví, vratim se tam nekdy zit. Potkala jsem velmi zajimave lidi ruzných národnosti, postoupila jsem v urovni angličtiny, tak ze se nebojim a touzim po tom se nadale zlepsovat a muj handicap bude nyní mým plusem v hledání práce. Nasbírala jsem velmi zajimave zkušenosti v michelinske restauraci, od kuchyne po servis. A pokud se nekdy vyplni náš společný sen se sestřičkou, zalozit si vlastní bistro v Praze, zkusenosti senám budou jen a jen hodit. Pokud Vás cokoliv zajímá nebo máte otázky, které vám můžu osvětlit, ráda odpovím. Pokud byl tento blog alespoň k nečemu, i za to budu moc ráda.

Děkuji vsem za podporu a preji vsem jen to nejlepší, at uz je to kdekoliv na svete!!!!