Live your life or be happy for what little you did

Tyden se s týdnem sešel a cas leti jako šílený a šplhá se to opravdu na mesic co jsem tu...Prvni okamžiky za mnou a dalších tisic jeste předemnou.Prace skoro kazdy den,od rana az do večera a pak dny Off plne relaxu nebo jídla nebo procházek.Clovek musi dat tělu odpočinek,pokud dela praci fyzicky narocnou.Kazda prace ma svoje,ta manažerská je na stres a psychiku a ta fyzická je na telo a únavu.Ale zase tady kdyz jdu z prace,tak se cítím sice unavena na spani,ale hlava je krasne čistá a plna jen dobrých myšlenek.Beru to jako velke plus pro me,protoze tohle jsem hodne potrebovala a chybělo mi v mem životě.Kdyz jste v zahranici sam na vlastni pěst,tak vam dojde,ze vlastne uz kdyz jste si sednul do letadla v rodné zemi,jste byl hrdina.Protoze mam kolem sebe spoustu lidi,přátel a blízkých kteří by radi tento krok udělali a treba nemohou nebo se boji,coz je normalni,i ja to tak mela.Prvni chvíle tedy dny a tydny v zahranici jsou těžší,clovek musi držet náklady na uzdě a hodne přemýšlet co co stojí nez si zvykne na tamni systém a uz bude do budoucna vedet,jak to bude,jak s penězi naložit,co pořídit a co ne.Tento tyden jsem navštívila agenturu,abych si zjistila jak to funguje,kdyz bych praci chtela změnit nebo chtela interview.Moje prace je fajn,avšak dosti narocna,jak mi sama koordinátorka rikala,kdyz me tam posilala.Da se delat nejaky cas,ale ne však dlouho.Je to výborná zkušenost ale do cv,to rekli vsichni.Takze to tak i beru.Asi zde budu nejaky cas a poté změním.Cas tu leti hrozne rychle.Nebo mi to tak prijde,takze ono za chvili je konec října.Dnes jsem mela moznost potkat na ulici opet zajimave lidi a tváře a zhodnotit tamni zivot zase o neco vic.Deticky každé rano chodi do skoly a odpol ze skoly a maji uniformy.At je to díte světle pleti nebo tmave pleti.Jen děti s vírou islámu maji speciální habity(burky),které nosí uz i ty nejmenší děvčata,mírně šokující,ale chápu ze to je tradice.Dnes jsem potkala po dlouhe dobre seniory ve městě a vypadaly presne jako z filmu nebo obrazu.Klasicky anglicky elegantní styl starších dam a panů a laska ruku v ruce v kazdem období zivota.Moc hezke musim rict.Po tomto pěknem obraze se mi naskytlo videt i velmi nemile překvapeni v podobě mladé slečny,která me dosti svým vzhledem vyděsila.I to se stává a nebyla jsem kupodivu sama.Dnes jsem využila dopravy overground,jsou jo vlastni vlaky nadzemky jakoby.Jsou mnohem hezčí nez metro a modernější.Avsak fluktuace lidi je přímo obrovská.Abych trochu popsala den v londyne pracujících lidi.Napr u nas v dome lide pracuji Cca podobne a přichází take podobne,takze jindy velka kuchyň je v tu ranu malá a vsichni se snaží připravit si rychle neco k jídlu pac je hlad.Prohodi se par slov a nálada z prace a pak většina uleha ke spanku.Samozrejme je jeste cekacka na koupelnu a to je nekdy na dlouho.Nejlepsi je rano a dopoledne tady,protoze v dome většina lidi spi Cca do 11 minimalne,pac přicházíme domu kolem 1 nebo 2 rano i dele.A clovek aniž by chtel,tak spi jako zabity.Ten kdo vstane dřív ma klid na snidani a sprchu,to je výhoda.Jinak u nas v dome to nejvíc žije vecer kolem 23-1.00,návraty pracantu domu a schůzovani v kuchyni.Nekdy se nam podaří se sejit dopol kolem 12 a děláme si obedo snidane.Uz jsme se vzájemne naučili pořádku a nějakému radu coz je s 6 klukama na dome potřeba.Jen ja a Kate jsme ženy v dome :-) S Kate jsme se ted skoro 5 dni neviděli,pac ja chodila pozde z prace a ona brzo vstavala nebo opačné a proste ani jednou se nam nepodařilo videt vzhuru.Takze jsme si uz musely jako dve hlavni ženy v dome napsat sms,zda vubec zijeme a zda jsme v pořádku :-) vsem se nam moc zlepšila Aj a uz mluvíme vic nez na zacatku coz je moc dobre k naši praci tady v Londyne.Casto uz z výrazu toho druhého poznáme co se děje nebo jak se citi,hold zivorime tady společne.Uz jsme si naplánovali ze pred Vánoci uděláme party s dobrym jídlem ze vsech koutu světa :-) vcera me kluci učili delat palačinky a lasagne a ja je par slovíček cesky.Kazdy den tady je pro me novy.Jak v praci tak doma tady.Jsem daleko od domova daleko od rodiny a me sestry,která je ted ve Francii na studijním pobytu erasmu a i přesto dokážu zit a byt v pořádku.Chybi mi a tesim se az je uvidím na vanoce :-) jak rika můj bratranek,treba ani na ty vanoce nebudeš chtit domu.No uvidime jak to bude,stát se muze cokoliv.Pokud by tu moji přátele zůstali a dělali si vanoce,zůstala bych mozna take.Byl by to velký zážitek zažít vanoce jinde nez doma a uplne jinak nez je v cr tradici.Francouzi pry začínají štědry den aperitivem a foie gras,dále následují velka plata plna vsech možných druhu mořských plodu (sea food) a vzdy víno a cigaretka pry je základ.No kdyz jsem jim vysvětlovala nase tradice s nezvedanim se od stolu nebo s smazenym kaprem a rybí polévkou a salátem,koukali udivene.No kazdy ma sve.Pro me je stejne magické a vzdy bylo a bude,ze kazdy mluvi jiným jazykem.Jeden se narodil tam a druhy tam a kazdy mluvi jinak.Je to podle me záhadne a zvlastni.No tesim se na další zážitky tady v Londyne!Pokud čtete můj blog a me příspěvky a sledujete me fotografie,tak vam VŘELE DEKUJI ZA VAS ZAJEM a MOC ME TO TESI A DOBIJI ENERGII