Ahoj všem,
je to zase doba, co jsem se neozvala, ale důvod je jednoduchý. Od prvního momentu v práci jsem se vlastně pořádně nezastavila. Jen jak jsem nastoupila tak začly lítat směny vzduchem a dny utíkat tak rychle, že jsem nevěděla jesti jsem vůbec spala nebo jedla. No systém v UK je dost jiný, tomu věřte. Takže ten kdo sedí hezky v kanceláří na teplé židli a stěžuje si občas na sedavou práci nebo čumění do počítače, tak z vlastní zkušenosti vím, že byste měli děkovat bohu, že na tom zadku jste. Páč dělat commis waitra v Londýně v michelin restauraci je pěkné sousto na začátek. První týden jsem byla dost mrtvá, ono taky inženýři nejsou moc zvyklí makat rukama, jak říkají rodiče mé kamáradky z Londýna Verči :-D Ale abych to nepřeháněla, jako teď už je druhý týden a po dnešku se třeba citím moc dobře. Minulý týden byl trochu mimo pro mě, pač milion pravidel a učení se nových věcí a co smíš a co ne, a to je něco na mě, kdo mě zná dlouho (pár let), tak chápe co tím myslím). Já uplně nejsem ten typ, co si nechá moc říct. Ale po životní zkušenosti na začátku roku, kdy se mi život převrátil vzhůru nohama a já začala žíát podle mě druhý život, tak mi spadl hřebínek a já snesu víc kritiky kdy předtím a dokážu být pokorná a nechat se učit. A to uznejte, byly doby, kdy to fakt nešlo. Za ten týden jsem se naučila sposutu užitečných věcí a zajímavých pro budoucí vývoj. Ono restaurace normální a michelin je fakt rodzíl, nejen v gastromii a luxusu a ceně, ale hlavně v servisu a kvalitě práce a způsobu, jak se k ní přistupuje. Staala se mi dobrá věc, mám v práci kolegu someliera Vladu, čech a ten říkal, že je toto moc dobrá zkušenost do CV, až budu hledat dál. Hlavně makám na angličtině každý den, páč je to britská restaurace, tak kromě pár lidí jsou všichni britové a to vás donutí na sobě makat a trorozumět. Taky každé ráno čtu poctivě METRO noviny, které mají snad milon stran a vychází jak ráno, tak večer. Pak člověk přijde domu a zase mele anglucky a pak jde s českou kamoškou ven a mluví zas v aj než mu tam skočí čeština :-D No abych se vrátila k práci. Tak dělám comis waitre, což je pomocník číšníka, který dělá skoro A do Z. Nosí velké tácy s několika talířy nahoru do patra do restaurace k zakazníkovi, kde čeká waiter a ten servíruje přímo klientovi s výkladem menu. Dále se starám o veškeré speciální plates nebo talíře, které jsou různé na různé druhy pokrmů dle degustačního menu daný večer nebo týden. Umím výborně leštit stříbrné příbory a nesnáším odteď vůni octa, páč ten se používá na vše, aby bylo vyleštěno a vlastně jako dezinfekce. Každý talíř se musí lesknout a příbor bez jediné šmouhy. Myčka je taky můj kámoš, nemám ji moc ráda, ale občas se kámošíme :-) Máme na starost i kontrolu toalet od hand towel po wc a toaletní papír. To byste nevěřili, že se toaleta musí checkovat každých 20 min když je busy evening nebo busy lunch. Lux henry je taky můj kámoš a mop na podlahu též. Netušila jsem že speciálním kartáčkem se čistí židle. No je to ho milion co se denně dělá, od skládní ubrousků hadrových samozřejmě až po celkový uklid nebo přípravy kávy pro nás staff. Zdá se to jako ne moc zajímavá práce, ale ono když si člověk najde systém, tak mu to jde vše pěkně od ruky a má vlastně radost. Moje angličtina je prý moc dobrá, na to že jsem v Londýně tak krtáce a když rozumít headchefovi tak jste borci :-D Každý talířek než odnesete musí být pečlivě zkontrolován a případně očištěn speciálními ubrousky, které prřipravujeme každé ráno. Prostě naprosto rozumím co znamená mít michelin. Není to jen o kuchyni a pokrmu, ale zahrnuje to opravdu všechno. Mákám na směny, minimálně 6 týdně, tj. většinou st-ne, pondělí je zavřeno a uterý třeba volno. No a bud se maká na směny AM (8-17)nebo PM (16.30-01.00)a nebo DBL 11-23:30)a nebo taky MDBL(8-23:30). Jako přestávky v UK fungují dost jinak než u nás, pokud makáte 8 hodiun, tak pauzu většinou nemáte, až jídlp pro staff nebo ješět před snídani pro staff. Když máte double tak máte hodinu nekdy hodku a půl. Placení je různé, někdě platí denně, někde týdně, někde jednou za 14 dní někde 1x za měsíc. To je fakt různ,é, takže nemůžu říct přesně co byste měli vy. Platí se na bankovní účet nebo šekem, když ještě bú nemáte. V práci a to ve všech většinou jsou dost urputilí na dress code nebo uniform. Vyžadují společenské černé kalhoty/sukni, bílou košlii s límečkem a dlouhým rukávem, černé boty kvalitní na těžkou práci, balerínky odložte, to byste hledali prvního rehabilitéra po pár směnách. Dále kravata a černá zástěra. Naprosto normální je, že se konají meetingy vždy před směnou, tj. před obědem a večeří pak. Je nutné aby staff věděl kolik stolů je objednáno a kdo a kdo je na co alergický či má jiné vyhrady nebo děti nebo cokoliv. Zjistí se stav vinného menu a případné změny v testovacím menu a proberou se otázky a odpovědi co jsou potřeba. Velmi často behěm provozu uslyšíte "back" tzn. záda, používá se aby vám někdo uhnul, když nesete mega tác plný vysoké gastro a nesmíte ho vyklopit. Dále se používá "behind you" tzn. bacha jsem za tebou. Dále vždy a všude se používá "SERVIS PLEASE" tzn. že máte naklusat do kuchyně a ihned přebrat hotové jídlo a makat na plac. Musíte znát stoly a rozmístění, aby jste nebyly jak nudle v bandě s tím mega těžkým tácem. STále musíte hlídat stav cutlery nebo příborů a doplnovat a doplnovat vše co chybí a být k ruce kucharům když potřebují bez odmlouvání. V luxury restauracích je nutné checkovat toaltety casto a zapisovat to. Je nutné mít precizně uklizeno a udržovat čistotu a pořádek v celé kuchyni. Když so člověk zksuí pár smění, tak se jakoby zajede a jde to jak po másle. V restauracích většinou exituje tzv. back station, což znamená že se tam odkládají špinavé příbory a nadobí a zbytky a atd a vy musíte vše udržovat čisté a pravidelně kontrolavat, u nás do patra z kuchyně vede cca 12 schodů, takže při každém vylezení nahoru si v hlavě říkám, budeš mít krásný zadek :-D děláš to pro sebe a pro peníze :-D páč pokud je bussy večer nebo oběd, tak jako ty schody dávám ani nevim kolikrát. Dále je dobré vědět co znamená tzv. PDR - privat dining room, je to salonek jakoby, tam může jíst personál když není rezervace a nebo to musí být celý den přioraveno a prostřeno kdyby kdokoliv přišel a měl o PDR zájem. V těchto restauracích michelin funguje to, že je manažer který vítá hosty, sundává a nandavá kabáty, dále jsou somelieri min. tři a pak čísníci cca 3 a pak hlavní manažer co dohlíží na celý provoz a pak 2-3 commis waitri a pak plný personál na kuchyni a tech je taky mraky. Další věc co je dobré vědět, že tzv. contract neboli pracovní smlouvu nedostanete jentak hned. Nebo je to vyjímečně, občas totiž platí ústní dohoda v UK. Takže nebuďte stydliví a ptejte se vždy, když něco potřebujete. No, takže toto je asi zatím vše co jsem ve zkratce zažila a samozřejmě budu přidávat další poznatky, až se zase něco přiučím.
Ještě pár fotek z gastronomie naší kuchyně :-)
